O čase

A astronom řekl, Pane, a co čas?

A on odpověděl:

Chtěli byste měřit čas, neměřitelný a nezměrný.

Chtěli byste přizpůsobit své chování a směr cesty své duše hodinám a ročním obdobím.

Z času byste chtěli učinit proud, na jehož břehu budete sedět a sledovat, jak protéká kolem.

 

Vaše nitro je však bez času a je si vědomo bezčasovosti.

A ví, že včerejšek je pouhou vzpomínkou dneška, a že zítřek je dnešním snem.

A že to, co ve vás zpívá a rozjímá, stále ještě sídlí uvnitř prvního okamžiku, jenž rozesel hvězdy ve vesmíru.

Kdo z vás necítí, že jeho síla milovat je bez hranic?

A kdo z vás zároveň necítí, že opravdová láska, ač bez hranic, směřuje do středu bytí a nepřechází od jedné myšlenky na lásku k druhé, ani od jednoho projevu lásky k druhému?

A není čas právě takový jako láska, nerozdělitelný a nekonečný

 

Ale jestliže musíte v myšlenkách měřit čas na období, nechť tedy každé období obklopuje všechna další období.

A nechť dnešek objímá minulost vzpomínkou a budoucnost touhou.


předchozí  |  nahoru  |  další >