O přátelství

A jeden mladík řekl, Promluv k nám o přátelství.

A on odpověděl těmito slovy:

Váš přítel je zodpovězení vašich potřeb.

Je vaším polem, které oséváte s láskou a sklízíte s díkůvzdáním.

A je vaším stolem a vaším krbem.

Neboť k němu přicházíte, máte-li hlad, a jeho vyhledáváte, toužíte-li po klidu.

 

Když váš přítel vyjevuje svou mysl, neobáváte se "ne" ve své mysli, ani nepotlačujete "ano".

A když mlčí, vaše srdce nepřestává naslouchat jeho srdci;

neboť v přátelství se beze slov rodí všechny myšlenky, všechny touhy, všechna očekávání, a jsou vzájemně sdíleny, s radostí, jež je nevyslovitelná.

Když se odloučíte od svého přítele, netruchlíte;

neboť to, co na něm nejvíce milujete, se může jasněji projevit v jeho nepřítomnosti, stejně jako horolezec lépe vidí z roviny vzdálenou horu.

A nechť nemá přátelství žádný jiný smysl nežli prohlubování ducha.

Neboť láska, jež hledá něco jiného než odhalení svého vlastního tajemství, není láskou, ale rozhozenou sítí: a chytí se do ní jen to, co nepřináší užitek.

 

A ponechte si pro svého přítele to nejlepší.

Pokud má poznat klesající vlny vašeho odlivu, nechť pozná i zaplavující příliv.

Je snad přítel jen k tomu, abyste ho vyhledávali, chcete-li ubíjet dlouhé hodiny?

Vyhledejte ho vždy, když jsou to hodiny plné života.

Neboť on má naplnit vaše potřeby, nikoliv vaši prázdnotu.

A ve sladkosti přátelství nechť je obsažen smích a vzájemné sdílení radosti.

Neboť v rose maličkostí nachází srdce své ráno a je tím osvěženo.


předchozí  |  nahoru  |  další >