O jídle a pití

Potom starý muž, majitel hostince, řekl, Promluv k nám o jídle a pití.

A on pravil:

Měli byste žít z vůně země a jako mnohé rostliny být vyživováni světlem.

Dokud však musíte zabíjet, abyste měli co jíst, a brát mládátům mateřské mléko, abyste uhasili žízeň, pak z toho učiňte obřad uctívání.

A nechť je váš stůl oltářem, na němž jsou čisté a nevinné dary lesa a plání obětovány za to, co je v člověku ještě čistší a nevinnější.

 

Když zabíjíte zvíře, promluvte k němu ve svém srdci takto,

"Stejnou silou, jaká zabíjí tebe, jsem zabíjen i já; a také já budu pozřen.

Neboť zákon, jenž mi svěřuje tebe do mých rukou, svěří i mě do rukou mocnějších.

Tvá krev a má krev není ničím jiným než mízou vyživující nebeské stromy."

 

A když drtíte jablko svými zuby, promluvte k němu ve svém srdci takto,

"Tvá jádra budou žít v mém těle

a květy tvého zítřka vykvetou v mém srdci

a tvá vůně se stane mým dechem

a společně se budeme radovat ve všech obdobích roku."

 

A na podzim, když sesbíráte hrozny ze svých vinic pro vinný lis, promluvte k nim ve svém srdci takto,

"I já jsem vinicí a mé plody budou sesbírány pro vinný lis,

a jako nové víno budu uchován v nádobách věčnosti."

A v zimě, když budete víno stáčet, nechť ve vašem srdci zazní píseň pro každý plný pohár;

a v té písni ať zazní vzpomínka na podzimní dny a na vinici a na vinný lis.


předchozí  |  nahoru  |  další >